V aktuální nominaci na brněnské MS najdeme 2 hráče
původem z moravských klubů, byť aktuálně už oba nosí dres Mladé Boleslavi.
O moc jiné to nebylo ani před dvěma roky. V nominaci pro MS v Kanadě byli
tehdy 3 zástupci Moravy a s přimhouřením oka můžeme přidat ještě Dalibora Švédu,
který však nominační období strávil již v Tatranu. Na bronzovém MS 2017 to
bylo ještě horší, když Moravu zastupoval pouze Petr Koláčný a při bronzu v roce
2015 byli v kádru 4 mladíci v Moravy a Slezska. Zásadní otázka zní: Ignoruje realizační tým
složený ze zástupců českých klubů moravské hráče nebo prostě východ republiky
nenabízí takovou kvalitu?
Jednoduchá odpověď samozřejmě neexistuje. Na posledních
třech šampionátech jsme brali medaili, což samozřejmě dává silnou kartu do roku
realizačním týmům. My se na to zkusíme podívat skrz vytížení hráčů v Superlize,
což je v Česku jeden z hlavních argumentů pro konečnou nominaci.
V letošní sezóně nastoupilo v základní části Superligy
45 českých hráčů ročníku 2002. To je mimochodem nejvíc napříč všemi ročníky a o
naší domácí soutěži to ledacos vypovídá. Hráčů ročníku 2003 bylo 34. Z celkového
počtu 79 bylo 5 brankářů. Ze 74 hráčů v poli odehrálo alespoň 3 hodiny
čistého času 18 hráčů ročníku 2002 a 15 hráčů ročníku 2003. Z tohoto počtu
celkem 33 hráčů bylo zástupců moravských klubů 9. Z toho Adam Hemerka v půlce
sezóny přestoupil do Mladé Boleslavi a Lukáš Punčochář sbíral minuty výhradně v dresu
Bohemians. Mezi touto devítkou nenajdeme žádného zástupce Vítkovic a jen 2 z FBC
Ostrava. Pokud bychom se posunuli nad 7 hodin, což už nasbírají pouze opory
svých týmů, nenajdeme mezi 12 hráči žádného z Moravy.
Už tyto fakta ukazují, že samy moravské kluby svým hráčům
příliš nevěří a není tak důvod, proč by měli reprezentační trenéři přemýšlet
jinak. V diskuzích se pak objevovala jména hráčů ročníku 2004, především
pak Martina Gattnara. Jenže ten bohužel v letošní sezóně nemohl přesvědčit,
že je generačním talentem jako třeba v minulosti Filip Langer či Filip
Forman.
Tyto statistiky jsou také odrazem současného rozložení sil
mezi kluby. Zatímco před pár lety patřily týmy Vítkovic, Ostravy, Bulldogs či
Havířova mezi bašty mládežnického florbalu, dnes je například juniorskou soutěž
válcují pražské týmy. Za poslední 4 sezóny se do semifinále juniorské soutěže
dostaly mimo pražské týmy pouze jednou Vítkovice a jednou Ústí. Zbylých 14 míst
obsadily pražské týmy.
Když půjdeme ještě o krok dál a podíváme se na kádr mužské
reprezentace či na hráče, kteří by v něm mohli být a nejsou, tak
juniorskou reprezentací neprošla prakticky jen čtveřice Jiří Bauer, Jiří Besta.
Josef Rýpar a Tomáš Sýkora. To ukazuje na to, že se pravděpodobně nejedná o
ignoraci ze strany trenérů, ale spíše o dlouhodobý ústup ze slávy v podání
moravského florbalu, jehož vlajku v posledních letech drží prakticky
pouze Vítkovice, které však své mladé hráče do mužského florbalu infiltrují
pozvolněji než třeba někteří pražští konkurenti v čele s Bohemians.
A jaký je váš názor na tuto problematiku?