Kde se berou superligoví hráči?     1. díl

Na článek o odchovancích jsme měli poměrně dost reakcí, a tak jsme re rozhodli na toto téma navázat. Tehdy jsme prostě jen vzali Průvodce sezonou, který vydává Český florbal, a sečetli hráče, kteří svůj nynější klub uvádějí zároveň jako svůj první klub. Nyní jsme se ponořili trochu víc do hloubky. Po 5. kole jsme vzali 18 nejvytěžovanějších hráčů a 2 brankáře každého klubu a projeli jsme jejich hráčskou historii. Do tabulky jsme pak zaznamenali, v jaké kategorii do klubu jednotlivý hráči přišli. Pro přesnost je třeba ještě dodat, že hráče, kteří v klubu začínali s florbalem, pak z něj odešli, a dnes jsou zase zpět, jsme brali jako odchovance. Typickým příkladem je například Jan Daniš z FBC Ostrava. Ten v klubu v roce 2001 začal, v roce 2012 odešel, aby se v roce 2017 po mnoha štacích vrátil. Následně opět odešel a dnes zase nosí dres svého mateřského klubu. Takových hráčů najdeme v Superlize mnoho a pro potřeby našeho článku jsou to odchovanci klubu.

Ještě než se dostaneme k jednotlivým týmům, tak se podívejme na celková čísla. Z 279 hráčů a brankářů (Sparta jako jediná letos nenasadila 18 hráčů v poli) se 50% objevilo ve svém aktuálním klubu až v mužské kategorii. 31% hráčů ve svém aktuálním klubu začínalo svou florbalovou kariéru. Zbylých 19% přestoupilo do svého současného klubu v mládeži. 7% v žákovských kategoriích, 12% v dorostu a juniorce.

Příběh každého klubu je samozřejmě odlišný a ovlivňuje ho mnoho faktorů. Ať už ty vnitřní jako strategie klubu či finanční situace nebo ty vnější jako geografická poloha, konkurence v regionu a samozřejmě mnoho dalších. 

Obecně jsou napříč sporty pozitivně vnímány kluby, které mají ve svém kádru nejvíce odchovanců. V tomto ohledu vládne Liberec, který v posledních letech těží z kvalitní práce trenérů jako Matej Klucho či Radek Valeš a do svého mužského týmu posouvá jedno jméno za druhým. Aktuálně jich z 20 jmen měli hned 11. Následují s 9 hráči Česká Lípa a Butchis. Oba tyto kluby jsou zajímavé tím, že mají prakticky jen odchovance a příchody do mužské kategorie. U České Lípy je tomu tak na 100% v poměru 9 - 11, u Butchisu najdeme ještě jeden příchod v mládeži. Důvody budou u obou klubů odlišné. Česká Lípa je v regionu víceméně sama a ještě to rozhodně není region z nejsilnějších, takže reálně nemá odkud v mládeži čerpat. Butchis pak nemůže v rámci Prahy nabídnout konkurenceschopné mládežnické týmy, do kterých by posily přivedl, a začíná být atraktivní až v právě v mužské kategorii. Je to patrné i při detailním pohledu na kariéry "odchovanců" Butchisu. Prakticky všichni se v průběhu mládežnické kariéry rozhodli vyzkoušet jiný pražský klub, aby se následně vrátili domů, když se neprosadili do Superligy. No a nyní se jim to povedlo právě s Butchisem.

Když se podíváme na druhou stranu pomyslného žebříčku odchovanců, tak na něm najdeme celkem nepřekvapivě Vinohrady, Mladou Boleslav a Karlovy Vary, možná už překvapivěji i třeba Spartu. Klub z centra Prahy má ve 20 kontrolovaných hráčích pouze jediného, který začínal s florbalem na Vinohradech. Zde hrají jistě roli velmi špatné výsledky mládeže SKV. Když se navíc objeví nějaký šikovný mladík, větší pražské kluby jsou vždy ve střehu. Druhým vlivem je i určitě klubová strategie posledních let, podle které dostávají v týmu výrazné šance hráči, kteří se neprosadili ve větších klubech, ale i zajímaví jednotlivci z menších regionálních klubů či cizinci. Je otázkou, zda nejsou Vinohrady k této strategii donuceny svou špatnou prací s mládeží.

Úplně jiným příkladem je Mladá Boleslav. Ta by vzhledem ke svým podmínkám a neomezenému kralování regionu mohla vychovávat vlastní hráče jak na běžícím pásu. Ona to částečně dělá, ale ne pro svůj elitní tým. Tam najdeme pouze 3 hráče, kteří začínali v klubu. Další 3 hráče současného týmu přivedl manažer Tomáš Pacák ve věku dorostenců či juniorů a zbytek už jsou hotoví hráči, kteří posílili přímo elitní tým.

Karlovy Vary a Sparta mají v kádru 4 hráče, kteří v klubu začali. U Karlových Varů to nepřekvapuje. Pohybují se v jednom z nejslabších florbalových regionů, jejich mládežnické týmy rozhodně nepotkáváme v nejvyšších patrech soutěží a strategie vedení elitního týmů je velmi nečitelná. U Sparty to naopak trochu překvapuje. Mládežnické týmy Sparty totiž v posledních letech patří k tomu nejlepšímu. Je třeba doplnit, že Sparta má v týmu i dalších 5 hráčů, kteří do klubu přišli v období mezi staršími žáky a juniory.