Junioři se z Dánska vrátili bez medaile

V neděli skončilo 12. MS juniorů, které tentokrát hostil dánský Frederikshavn a českému florbalu tentokrát moc radosti nepřineslo. Svěřenci Matěje Klucha se vrátili bez medaile a to se stalo naposledy v roce 2013, kdy v týmu působili hráči jako Valeš, Gruber či Kisugite. 

Matěj Klucho se svým realizačním týmem stál před těžkým úkolem, když měl navazovat na předchozí dva šampionáty, na kterých čeští junioři slavili zlato. V průběhu celého reprezentačního cyklu se zdálo, že český tým výkonnostně převyšuje Švýcary a Finům je minimálně vyrovnaným soupeřem. Medaile tedy byla opět reálným cílem. Naděje fanoušků ještě více rozdmýchalo vítězství nad Finskem v základní skupině. Češi šli do semifinále z pozice vítěze skupiny a soupeřem jim bylo Švýcarsko, které mělo být z týmů elitní čtyřky nejslabší. 

Jenže v semifinále podali čeští mladíci velmi slabý výkon. Za celý zápas vyslali Češi na branku Švýcarska pouhých 22 střel a to se většinu zápasu museli tlačit do útoku, neboť prakticky celý zápas prohrávali. Prohra 2:7 odsoudila český tým k boji o 3. místo, ve kterém nastala odveta s Finskem. 

Čeští junioři tentokrát podali daleko lepší výkon než v semifinále. Po první třetině vypadalo vše růžově. Češi vedli 3:1 a kráčeli za bronzem. Jenže Finsko ve 2. třetině skóre otočilo až na 3:5. Vteřinu před koncem třetiny snížil Daniel Chatrný a vlil Čechům energii do žil. Jaroslav Petrák na začátku 3. třetiny vyrovnal a v čase 57:44 přišla opět chvíle Daniela Chatrného, který poslal český tým do vedení. To však vydrželo jen 39 vteřin a zápas o bronz tak došel skrz prodloužení až k nájezdům. V těch se trochu opakoval scénář celého zápasu. Češi vedli, Fini otočili, ale Adam Zubek prokázal pevné nervy a poslal nájezdy do náhlé smrti. Zubek i podruhé ustál tlak a vyrovnal, což se v 7. sérii nepodařilo Gattnarovi a Finsko mohlo začít slavit.

Pro český florbal, který pomalu začínal brát medaile z juniorských MS jako samozřejmost, tak šampionát skončil velkým zklamáním a realizační tým se dostal do nezáviděníhodné pozice, protože před ním stojí jasný úkol vrátit české juniory na medailové pozice.

Pojďme se podívat, jak se dařilo jednotlivým hráčům:

Vojtěch Bílek (1+2) - Po výborném play off v dresu Bohemky se možná čekalo, že dostane výraznější pozici. Většinu zápasů začínal v roli náhradníka a rozhodně se na šampionátu nepřiblížil ke klubovým výkonům z posledních týdnů.
Jakub Bohuslávek (2+3) - V posledních letech se stalo módou hrát v obraně útočníky. Bohuslávek je jedním z příkladů. Rozhodně nezklamal, ale v útoku by možná byl jeho přínos větší. 
Adam Draslar (80,39%) - Výkonům Haleše a Jurca ze zlatých šampionátů se nepřiblížil. Na turnaji předvedl řadu skvělých zákroků, ale několik branek se určitě dalo chytit a příliš se mu nepovedly ani nájezdy v zápase o bronz.
Filip Eliáš (2+4) - V roli kapitána nebyl tak výrazný jako jeho předchůdci, ale své si odehrál. Trochu proplouval sestavu, což mu jistě také nepomohlo. 
Jakub Faksa (1+3) - Neměl moc povedenou sezonu a MS na to jen navázalo. Postupně propadal sestavou a jeho přínos nebyl příliš velký.
Lukáš Fukala (2+4) - Patřil k nejzajímavějším českým hráčům. Z hráčů Vítkovic je možná nejméně známý, ale svými výkony si rozhodně řekl o pozornost.
Martin Gattnar (3+1) - Od autora 33 superligových branek se určitě čekalo víc. Měl být hlavní palebnou silou výběrů, ale jeho výkony zůstaly hluboko za očekáváním.
Daniel Chatrný (8+1) - V sezoně měl hluchá období, ale formu načasoval skvěle. Tedy alespoň tu střeleckou. Byl nejproduktivnějším hráčem týmu a prosazoval se i proti elitním soupeřům.
Ondřej Jankovský (3+3) - V ofenzivě byl hodně vidět a projevilo se to i na bodovém kontě. Na druhou stranu na obranné polovině to kolem něj občas hořelo.
Vojtěch Kún (3+1) - Byl asi největším překvapením nominace a z tohoto pohledu určitě nezklamal a za své vystoupení se určitě nemusí stydět.
Jakub Mühlfeit (1+0) - Svůj defenzivní part odehrál poměrně solidně, ale nějaký nadstandardní příspěvěk od něj nepřišel.
Adam Palčinský (2+6) - Možná se to nečekalo, ale z vítkovického útoku byl vidět nejvíc. Dobře využíval svých fyzických parametrů a byl pro soupeře velkým nebezpečím.
Jaroslav Petrák (2+0) - Možná největší zklamání. Střelec 39 superligových branek nepatří do obrany a bylo to vidět. Na druhou stranu měl i tak dost šancí, hlavně v přesilovkách, které neproměnil.
Josef Sedláček (0+0) - Moc prostoru na turnaji nedostal, což je možná škoda.
Filip Smutný (2+0) - Neprožil moc dobrou sezonu a turnaj to jen potvrdil. Bohužel nenašel svou střeleckou formu z minulé sezony a týmu v ofenzivní produkci moc nepomohl.
Tomáš Týc (100%) - Dostal jen část utkání z Polskem, ve které nedostal branku.
Matěj Vavroušek (2+1) - Trochu plul sestavou, vyzkoušel si pozici v centru i v obraně. Vzhledem k povedené sezoně se od něj asi také čekalo víc.
Antonín Votava (0+1) - Moc prostoru nedostal, takže není příliš co hodnotit.
Michael Wertheim (1+1) - Nejmladší člen týmu, který se jako jediný může účastnit dalšího MS, rozhodně nezklamal a patřil spíš k tomu lepšímu. Za dva roku bude tahounem.
Adam Zubek (2+3) - Ne že by vyložejně propadl, ale mnozí očekávali, že bude největší hvězdou a tahounem týmu. To se bohužel nestalo a i on byl spíš stínem svého superligového já.

Matěj Klucho - Jeho úkol byl nesmírně těžký. V týmu měl kvalitní hráče, ale zdálo se, že chybí osobnosti. Narozdíl od předchozích šampionátů nenašel ideální složení formací, příliš nefungovaly ani přesilovky a oslabení, takže vliv realizačního týmu nelze hodnotit úplně pozitivně.